Nechce se vám číst ? Tak si článek „Sázka na Omniverse“ jednoduše poslechněte:
Svět technologií prožívá největší průmyslový posun v lidské historii. Umělá inteligence už dávno nepředstavuje pouhé sci-fi. Naopak, formuje naši každodenní realitu, proměňuje globální trhy a přepisuje zažitá pravidla byznysu. V čele této digitální revoluce stojí vizionář v kožené bundě, Jensen Huang. Příběh společnosti Nvidia neukazuje jen cestu k astronomickým ziskům a bilionovým hodnotám na burze. Odhaluje fascinující kroniku odvahy, permanentního riskování a nekompromisní víry v technologickou budoucnost. Tento muž se totiž rozhodl, že vyrobí samotnou lidskou inteligenci.
Jakým směrem se vyvíjí nová éra fyzické umělé inteligence a virtuálního světa Omniverse ?
Vizionář Jensen Huang pevně věří, že další vlnu technologického pokroku představuje takzvaná fyzická umělá inteligence. Tento nový koncept posouvá hranice digitálního světa do naší hmatatelné reality. Stroje již nebudou pouze generovat texty nebo statické obrázky na obrazovkách počítačů. Nová generace inteligence musí plně pochopit složité fyzikální zákony okolního světa. Nvidia proto vyvíjí specializované mozky pro autonomní automobily a pokročilé humanoidní roboty. Každý objekt, který se v budoucnu bude samostatně pohybovat, dostane digitální mozek od této kalifornské korporace. Firma se tak mění z pouhého výrobce počítačových čipů na dodavatele celých továren na inteligenci.
Klíčovým nástrojem pro trénování těchto pokročilých strojů se stává virtuální prostředí s názvem Omniverse. Vývojáři v něm vytvářejí naprosto přesné digitální kopie reálných továren a měst. Roboti v tomto simulovaném světě prožijí miliony virtuálních životů a získají obrovské množství zkušeností. Teprve po úspěšném zvládnutí všech virtuálních úkolů vstoupí reálné stroje do skutečného výrobního procesu. Tento proces dramaticky zrychluje vývoj a odstraňuje riziko drahých nehod v reálném provozu. Jensen Huang předpovídá, že každá budoucí firma bude provozovat dvě různé továrny. Jedna vyrobí fyzické produkty a druhá, digitální, bude nepřetržitě produkovat samotnou umělou inteligenci.
Proč Wall Street kritizoval miliardovou investici do platformy CUDA ?
Když Nvidia v roce 2006 představila softwarovou architekturu CUDA, finanční trhy reagovaly zděšením a nepochopením. Jensen Huang totiž nařídil, aby každý vyrobený grafický čip obsahoval dodatečné tranzistory pro obecné výpočty. Tento krok dramaticky zvyšoval výrobní náklady a snižoval do té doby velmi komfortní ziskové marže. Wall Street považoval tento krok za obrovské plýtvání penězi akcionářů. Analytici posměšně označovali ambiciózní projekt za most odnikud nikam. Nvidia totiž investovala přes deset miliard dolarů do platformy, kterou v té době téměř nikdo nevyužíval.
Finanční krize v roce 2008 situaci ještě výrazně zhoršila a hodnota společnosti prudce klesala. Jensen Huang však odmítl ustoupit z dlouhodobé vize. Místo toho posílal inženýry na univerzity po celém světě, aby tam učili profesory programovat v systému CUDA. Trpělivě tak budoval neproniknutelný softwarový příkop. Věděl, že jakmile se vývojáři naučí tento jazyk, už nikdy nepřejdou ke konkurenci. Tato obří sázka se stoprocentně vyplatila v roce 2012, kdy vědci v Torontu spustili neuronovou síť AlexNet právě na čipech Nvidia. Tehdy začal celosvětový boom umělé inteligence.
Budoucnost virtuálních světů, sázka na Omniverse se Nvidii zatím vyplácí.
Sázka na Omniverse ? Jaké okolnosti vedly ke vzniku společnosti Nvidia v prostorách restaurace Denny’s? Jakým způsobem ovlivnila geopolitická omezení export high-end čipů do Číny? Z jakého důvodu musela Nvidia obhajovat svou transparentnost před Nejvyšším soudem USA? Jak zachránil Jensen Huang firmu před krachem v jejích začátcích?
Zdroj: Moconomy
