Čelíme globální dluhové krizi ? Dluh, toto slovo je v posledních několika letech velmi často zmiňované ve veřejném prostoru. Nikoho už dnes nepřekvapí, že zadlužení států masivně narostlo po pandemii a nárůst je to doslova alarmující. Celkový světový dluh činí 300 bilionů dolarů, je to číslo obsahující šílených čtrnáct nul. Splatit tento obří dluh by trvalo lidem přibližně 3,5 roku. Tedy celá výplata jedince by šla na splácení tohoto dluhu. Aktuální geopolitické konflikty přispívají k nutnosti výrazného zbrojení, což pro rozpočty světových ekonomik a jejich zadlužení může představovat další problémy. Říká se, že každý dluh musí být splacen, otázkou však zůstává, kdo a jestli vubec bude schopen tyto dluhy někdy zaplatit.
Jaké indikátory globální dluhové krize pozorujeme ?
Historie nám ukazuje, že ekonomika a politika států se mění a to může mít zásadní vliv na zadlužení jednotlivých krajin. To, co bylo dříve prosperující a na vrcholu, se může změnit. Příkladem je Argentina, země, která prošla bankrotem hned devětkrát. Nicméně před sto lety patřila Argentina mezi pět nejbohatších zemí. Dnes politická a ekonomická nestabilita sužuje Argentinu a doslova drtí její obyvatele. Aby zajistila zákládní provoz své země, tak tiskne velké množství vlastní měny (Peso). To způsobuje vysokou inflaci, znehodnocuje úspory obyvatelstva a zdražuje už tak nedostupné zboží a služby. Lidé často směnují své oblečení, například za hygienické prostředky, což je pro jejich domácí rozpočet ekonomicky mnohem výhodnější.
Dopady dluhové krize jsou patrné nejenom v ekonomicky zaostalých státech. Problémy se týkají už i vyspělých ekonomik, jako je Neměcko, kde lidé vynákládají čím dál větší podíl ze své výplaty na pokrytí životních nákladů. Chudí lidé se dostávají do finančních problémů čím dál častěji. Neplatící obyvatelé mohou být pro udržení životní úrovně a ekonomického růstu zemí velkým problémem. Podobné indikátory globální dluhové krize pozorujeme i v dalších vyspělých zemích po celém světě.
Jaké dopady a příležitosti se mohou v globální dluhové krizi vyskytnout ?
Výrazné zadlužení států započalo po finanční krizi z roku 2008, kde zadlužování nabíralo na síle a zrychlilo především v době pandemie. Na vrcholu dluhového žebříčku dominuje Amerika, kde náklady na obsluhu dluhu raketově narostly. Obecně růst dluhu zvyšuje nerovnost mezi obyvatelstvem. Odhadem 10% nejmajetnějšich lídi světa vlastní 60-70% nemovitostí, akcií a jiných investic v ekonomice USA. Zvýšíte-li úroveň zadlužení státu, žvýšíte tím i hodnotu nemovitostí, ale i akcií a jiných tříd investičních aktiv. Nerovnoměrné rozdělení bohatství v USA se stává problémem a zvyšující dluhy jej budou jenom umocňovat.
Náklady na studentské půjčky, zdravotní pojištění a další nezbytné životní náklady rapidně rostou. Avšak příjmy obyvatelstva rozhodně tak rychle nerostou, což může způsobovat další tlaky a neschopnost obyvatelstva splácet své závazky. Z pohledu investora je každá krize naopak příležitostí, jak zhodnotit své peníze. Dopady dluhové krize mohou být velmi bolestivé, ale zároveň přinést investiční přiležitosti i pro drobné (retail) investory. Článek na téma zdali příjde recese nebo ne a jak to ovlivní naše investice, to si můžete přečíst zde.
Existují možnosti, jak se dluhové krizi vyhnout, ale člověk by měl počítat i s tímto možným scénářem a připravovat se na něj.
Čelíme globální dluhové krizi ? Co se děje na pozadí světových dluhů ? Jak jsou na tom státy, které dluží nejvíce peněz ? Jak dluhy ovlivňují obyčejné lidi ? Kdo dominuje na vrcholu dluhového žebříčku ? Více zajímavých informací na téma globální dluhové krize si poslechněte ve videu níže:
Zdroj: DW Documentary
